Obory
O univerzitě
Lékařská univerzita Ivana Horbačevského v Ternopilu vznikla v roce 1957 jako státní lékařská vysoká škola. Od roku 1994 má nejvyšší, IV. stupeň akreditace a studuje na ní také přibližně 250 studentů z Polska.
| Založení | 12. dubna 1957 |
|---|---|
| Akreditace | IV., nejvyšší stupeň (od roku 1994) |
| Akademičtí pracovníci | 549 vědecko-pedagogických pracovníků |
| Zahraniční studenti | 1 556 osob z 53 zemí (akademický rok 2019/2020) |
| Studenti z Polska | přibližně 250 |
| Partnerské univerzity | 78 v Evropě, USA, Kanadě a Asii |
| Skupiny ve výuce | 8–12 osob |
Historie
- 12. dubna 1957: založení státní lékařské vysoké školy.
- 1. července 1992: škola dostává jméno svého patrona, Ivana Horbačevského.
- 1994: nejvyšší, IV. stupeň akreditace.
- 30. ledna 1997: přejmenování na Státní lékařskou akademii.
- 17. listopadu 2004: reorganizace a název Státní lékařská univerzita.
Prvním rektorem lékařského institutu se stal Petro Ohij a prorektorem Arsen Martyňuk. Rozhodnutím oblastní rady získal institut dvě výukové budovy a dvě koleje a jeho klinickým pracovištěm byla městská nemocnice, která plnila i funkci oblastní nemocnice. Současně byla zahájena stavba budovy morfologie, oblastní nemocnice a další koleje. Institut otevřel 19 kateder, na kterých působilo 66 vyučujících, z toho 1 doktor věd a 17 kandidátů věd. Mezi vědci institutu byli mimo jiné Kostjantyn Kovanov, Rostyslav-Jurij Komarovskyj, Anatolij Lokaj, Ivan Sytnyk a Mykola Skakun.
Získání nezávislosti Ukrajinou v roce 1991 otevřelo univerzitě nové možnosti rozvoje, vstupu do tržní ekonomiky i do evropského vzdělávacího prostoru. V hodnocení všech vysokých škol se IV. stupněm akreditace v roce 2000 obsadila univerzita druhé místo na Ukrajině, hned za Kyjevem.
V letech 2010–2011 univerzita zrekonstruovala, vybavila a otevřela pět akademických výukově-praktických center primární zdravotní péče na venkově. V jedné z vesnic se také rozběhl pilotní projekt výukově-praktického centra péče o seniory, založený na zkušenostech ze školení vyučujících na univerzitě v Nizozemsku.
Akademičtí pracovníci a studenti
Dvě třetiny z 549 vědecko-pedagogických pracovníků jsou absolventy této univerzity. Na 41 katedrách působí 86 doktorů věd a profesorů a 297 kandidátů věd a docentů, mezi nimi 3 členové Národní akademie věd Ukrajiny, 9 zasloužilých pracovníků vědy a techniky, 2 zasloužilí pracovníci školství, laureát Státní ceny Ukrajiny v oblasti vědy a techniky, 2 zasloužilí vynálezci a 3 zasloužilí lékaři Ukrajiny. V letech 2002–2012 zde bylo obhájeno 58 doktorských a 282 kandidátských disertací.
V akademickém roce 2019/2020 studovalo na fakultě pro cizince 1 556 studentů z 53 zemí, z toho 98 % v angličtině. Studenti ze Spojených států, přibližně 270 osob, byli druhou nejpočetnější národnostní skupinou a nejpočetnější skupinu tvořili studenti z Nigérie, přibližně 350 osob.
| Region | Podíl mezi zahraničními studenty |
|---|---|
| Afrika | 48 % (více než 700 osob) |
| Asie | 21 % |
| Spojené státy | 16 % |
| Evropa | 15 % |
Moderní výuka
Po vzoru amerických a evropských univerzit byly zavedeny nové formy organizace studia: metoda jednoho dne, cykly praktické výuky, ověřování znalostí v každém semestru v nezávislých testovacích centrech a výukový systém inspirovaný moderním evropským modelem, zcela odlišný od řešení přijatých na jiných ukrajinských univerzitách.
- Nezávislé testovací centrum uzavřelo na univerzitě cestu korupci.
- Vyučující připravili 250 multimediálních výukových disků s elektronickými učebnicemi, vědeckými filmy a testy.
- Počítačový systém dálkové kontroly a testování znalostí na platformě Moodle ověřuje úroveň znalostí a připravenost na výuku.
- Speciální praktická zkouška ověřuje dovednosti, nejen znalosti.
Při univerzitě působí dvě vědecké rady, před nimiž se obhajují kandidátské a doktorské disertace v 6 oborech. Každý rok univerzita pořádá celostátní a mezinárodní fóra.
Spolupráce
Univerzita spolupracuje se 78 zahraničními univerzitami z Evropy, USA, Kanady a Asie a s mezinárodními organizacemi:
- EUA (European University Association)
- Erasmus Mundus Medea a Erasmus+
- Světová zdravotnická organizace (WHO) a UNESCO
- ECFMG (Educational Commission for Foreign Medical Graduates) a FAIMER Distance Learning
- European Resuscitation Council
- Horizont 2020, rámcový program pro výzkum a inovace
- AIESEC a stipendia DAAD pro rozvojové země
Univerzita je členem konsorcia univerzit International Scientific-Educational Innovative-Technological Consortium. Zvlášť plodná je vědecká spolupráce s Lékařskou univerzitou ve Vratislavi, s níž univerzita realizuje projekty programů Polonez 1 a Polonez 2. Se Státní vysokou školou papeže Jana Pavla II. ve městě Biała Podlaska provádí mimo jiné klinický a laboratorní výzkum původce boreliózy u lesníků a myslivců z Ternopilské oblasti a z okolí města Biała Podlaska.
Mezinárodní letní školy
Každé léto pořádá univerzita ve svém letním středisku „Červená kalina“ školení, výlety a setkání.
Vědecké zázemí a výuka
Výzkum probíhá v pěti laboratořích se státní akreditací a osvědčeními o způsobilosti. Dne 7. srpna 2008 ustanovilo Ministerstvo zdravotnictví Ukrajiny univerzitu v Ternopilu hlavní institucí podporující vysoké školy podřízené ministerstvu. Univerzita má vlastní Kongresové centrum, ve kterém se každý rok koná 30 celostátních a mezinárodních vědeckých setkání.
- Přednášky se obvykle konají v jednom z 10 velkých sálů s moderními audiovizuálními systémy.
- Praktická a laboratorní cvičení probíhají ve skupinách obvykle po 8–12 osobách.
- Klinická výuka probíhá v nemocnicích, které s univerzitou spolupracují.
- Katedry sídlí v budovách v centru Ternopilu, klinické katedry v nemocnicích.
- Výuka obvykle trvá od 9:00 do 15:00.
- Přednášky probíhají podle volby v angličtině, ukrajinštině nebo ruštině.
